vydáno:
20.03.2023, 16:15
aktualizace:
20.03.2023 16:41
Astana - V novém kazachstánském parlamentu bude zastoupeno šest politických stran, včetně jedné označované za opoziční. Vyplývá to z předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb, které dnes zveřejnila ústřední volební komise. Pohodlnou většinu si udržela vládnoucí strana Amanat prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, dříve zvaná Nur-Otan, která volby vyhrála se ziskem 53,9 procenta hlasů. Evropští pozorovatelé podle ruské agentury Interfax poukázali na závažná pochybení při sčítání hlasů.
Na této fotografii zveřejněné kazašským prezidentským tiskovým oddělením kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev odevzdává svůj hlas ve volební místnosti v Astaně v Kazachstánu v neděli 19. března 2023. ČTK/AP neuveden
Za stranou Amanat s odstupem následují Národnědemokratická vlastenecká strana Auyl s 10,9 procenta hlasů a strana Respublica s 8,59 procenta, uvedl předseda komise Nurlan Abdirov podle agentury Interfax. Demokratická strana Ak žol získala 8,41 procenta, Národní strana Kazachstánu 6,8 procenta a sociální demokraté, kteří se označují za opoziční stranu, dostali 5,2 procenta hlasů. Předchozích parlamentních voleb v roce 2021 se zúčastnilo pět stran, z nichž uspěly tři. V neděli kandidovalo sedm stran. Voliči současně hlasovali v místních volbách.
Loni v lednu Kazachstánem zmítaly masové protesty, jejichž potlačování si vyžádalo přes 200 mrtvých. Nedělní hlasování se však obešlo bez násilných incidentů. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale při sčítání zaznamenali vážná porušení regulérnosti voleb: počet hlasujících nekorespondoval s oficiálními údaji o účasti ve volbách. Prohlášení pozorovatelské mise negativně hodnotí sčítání hlasů v 58 ze 128 sledovaných volebních místností. Celkově sčítání hlasů podle pozorovatelů zanechalo pochyby, zda se odehrálo poctivě. Mise pozorovatelů z postsovětského Společenství nezávislých států naopak volby ocenila, drobné nedostatky podle ní nemohly ovlivnit výsledky.
Nedělní volby byly předčasné kvůli ústavním reformám a změně volebního systému. Volební účast podle úřadů činila 54,2 procenta. Konečné výsledky musejí být oznámeny do 29. března, uvedl server Astana Times.
Agentura AFP situaci kolem voleb charakterizovala jako nesmělé otevření demokracii navzdory přetrvávajícím reflexům autoritářského režimu v této největší a nejbohatší středoasijské zemi. "Volební systém se změnil a působí dojmem volby. Ve skutečnosti ale prezident a jeho administrativa mají sčítání hlasů ve svých rukou," řekl politolog Dimaš Aljanov. "V autoritářské zemi se volby konají proto, aby si režim udržel moc, a ne aby jej někdo nahradil," dodal.
Nyní devětašedesátiletý Tokajev je prezidentem od března 2019, v čele státu vystřídal Nursultana Nazarbajeva, který vládl postsovětskému Kazachstánu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. V březnu 2019 nečekaně odstoupil, i pak si ale zachoval v zemi vlivné postavení až do loňských lednových nepokojů. Ty vypukly zprvu jako demonstrace proti zdražení pohonných hmot, později ale přerostly v násilné protesty proti vládě. Režim nepokoje tvrdě potlačil, o pomoc přitom Tokajev požádal i Rusko a další postsovětské státy, které tam na čas vyslaly své jednotky.
Během nepokojů Tokajev sesadil Nazarbajeva z vlivného postu předsedy bezpečností rady a později vyhlásil reformy. Kvůli změnám volebního systému se ale musely konat znovu i prezidentské volby, které v listopadu se ziskem 81 procent hlasů vyhrál opět Tokajev. Očekává se, že dokončení politické transformace ještě více upevní Tokajevovu pozici.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz
 |
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK. |
