S fungováním demokracie je podle průzkumu spokojena jen třetina Čechů

S fungováním demokracie v ČR je spokojeno 31 procent obyvatel, naopak opačný postoj vyjádřilo 42 procent dotázaných. Zbylých 27 procent respondentů uvedlo, že s fungováním demokracie není ani spokojeno, ani nespokojeno.

Postoj občanů Slovenska k fungování demokracie v jejich zemi je ve srovnání s Českem skeptičtější. Spokojenost totiž vyjádřila jen necelá pětina Slováků, zatímco nespokojenost vládne u nadpoloviční většiny obyvatel.

Kromě spokojenosti s fungováním demokracie obecně zajímal autory průzkumu i postoj lidí k vybraným aspektům fungování demokratického systému. S tvrzením, že volení zástupci naslouchají tomu, co si myslí obyčejní lidé, souhlasila v Česku necelá pětina respondentů. Že soudní systém jedná s každým spravedlivě, si myslí třetina lidí. Nadpoloviční většina respondentů vyjádřila v průzkumu souhlas s názorem, že bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, se situace příliš nezmění. Dvě třetiny Čechů se navíc domnívají, že většina politiků je zkorumpovaná.

I v tomto případě platilo, že většina výroků týkajících se stavu demokracie byla na Slovensku hodnocena hůře než v ČR. "Na Slovensku pozorujeme obecně větší skepsi k fungování demokracie, které je často posilováno silnou pozicí antisystémových stran či stran, které zpochybňují geopolitické ukotvení Slovenska a často veřejně tlumočí současné proruské narativy," uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos. Situaci podle něj nepomáhá ani velká politická nestabilita a fragmentace stran.

Slováci také více připouštějí možnost zfalšování parlamentních voleb v zemi. Že je taková možnost vysoká, se domnívá 53 procent občanů SR. V Česku byl podíl o sedm procentních bodů nižší.

Průzkum také zjistil, že obyvatelé Slovenska jsou více naklonění věřit zprávám, které se nezakládají na pravdě. "V České republice je přibližně třetina populace, která obvykle považuje různé nepravdivé zprávy, jež se nezakládají na faktech, za pravdivé," uvedl koordinátor výzkumného konsorcia CEDMO Václav Moravec z Univerzity Karlovy. Na Slovensku jsou podle něj tato čísla ještě o něco vyšší, přičemž dezinformace se často týkají politické situace v zemi. "Mezi lidmi panuje velká obava z možnosti zfalšování voleb, což může být záměrná taktika některých stran, jak v případě neúspěchu tyto volby znevěrohodnit," dodal Moravec.

Odpovědi respondentů sbírala agentura Ipsos v polovině letošního května na reprezentativním vzorku obyvatel obou zemí. V ČR se do průzkumu zapojilo 1047 lidí starších 18 let, na Slovensku odpovídalo 1004 respondentů.

Autor: ČTK
www.ctk.cz