O vítězi kongresových voleb není jasno, drtivé vítězství republikánů se nekonalo

Fotogalerie: Volby do Kongresu v USA

Američané v úterý hlasovali o složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a obsazení 35 ze 100 křesel v Senátu. Rovněž vybírali guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích. V řadě států se také konala místní referenda.

Republikáni zatím získali 203 křesel ve Sněmovně reprezentantů, uvádí projekce stanice CNN. O 11 připravili demokraty, kteří získali čtyři křesla navíc a nyní jich mají 187. K získání sněmovní většiny strana potřebuje 218 křesel. V Senátu je souboj ještě těsnější, podle předpovědí mají republikáni zatím 49 a demokraté 48 křesel. Stále se čeká na výsledky z Nevady a Arizony, které mohou rozhodnout o většině. V Georgii se rozhodne až ve druhém kole, které se bude konat 6. prosince, protože demokratický senátor Raphael Warnock ani republikán Herschel Walker, podporovaný v kampani exprezidentem Donaldem Trumpem, nezískali potřebných 50 procent hlasů.

List The New York Times odhadl, že kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů získají nakonec republikáni, zatímco většina v Senátu připadne demokratům. Server The Hill připomněl, že pokud dolní komoru Kongresu skutečně ovládnou republikáni, budou mít patrně velmi těsnou většinu, při které je k prosazování zákonů třeba značná schopnost vyjednávání a kompromisů.

Vládnoucí strana obvykle ve volbách, které se konají uprostřed čtyřletého prezidentského období, ztrácí většinu. Zdá se, že demokraté pod vedením prezidenta Joea Bidena přijdou o méně křesel než během hlasování za vlády Baracka Obamy. Větší ztráty v průběžných volbách patrně zaznamenali i republikáni v čele s exprezidentem Trumpem.

Mnoho demokratických kandidátů překonalo očekávání své strany. Demokrat John Fetterman získal za Pensylvánii křeslo v Senátu, které dosud drželi republikáni. Porazil republikána Mehmeta Oze, kterého podpořil exprezident Trump.

V úterních volbách propadlo více Trumpových kandidátů, mezi nimi i někteří popírači výsledků amerických prezidentských voleb z roku 2020. Agentura Bloomberg k tomu poznamenala, že překvapivým poraženým, který ani nebyl na volebním lístku, se stal právě Trump a jeho extremistická politika.

Průběžné výsledky voleb do Kongresu exprezidenta Trumpa zjevně nepotěšily. Podle CNN nejmenovaný poradce z exprezidentova okolí řekl, že Trump při sledování výsledků zuří a "na všechny křičí". Podle poradce Trump zřejmě nezmění plán vystoupit 15. listopadu s významným sdělením, protože "odklad by byl ponižující". Média přitom očekávají, že by Trump mohl ohlásit záměr kandidovat v příštích prezidentských volbách. Sám Trump uvedl, že určité aspekty úterních voleb byly pro něj zklamáním, z jeho osobního pohledu ale šlo "o velké vítězství".

Demokraté dosáhli zisků i v guvernérských volbách, například v Massachusetts a Marylandu získali zpět dva guvernérské posty držené republikány. V Michiganu obhájila mandát přední demokratka Gretchen Whitmerová, v New Yorku Kathy Hochulová a novým guvernérem Pensylvánie se podle odhadů stane demokrat Josh Shapiro. V čele Massachusetts stane demokratka Maura Healeyová, která bude první otevřeně lesbickou guvernérkou v USA.

Drtivé vítězství oslavil republikánský guvernér Ron DeSantis, který na Floridě obhájil mandát. DeSantis je považován za možného kandidáta na prezidenta ve volbách v roce 2024 a největšího republikánského soupeře Trumpa. V Arkansasu byla guvernérkou zvolena bývalá Trumpova mluvčí Sarah Huckabeeová Sandersová. V Texasu podle očekávání obhájil mandát republikánský guvernér Greg Abbott.

Souběžně s volbami se v některých amerických státech konala řada referend. Obyvatelé pěti amerických států se jasně vyslovili proti omezení reprodukčních práv žen. Obyvatelé Kalifornie, Vermontu a Michiganu si odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V tradičně republikánských státech Kentucky a Montaně voliči odmítli navrhované zpřísnění interrupcí.

Menší shoda panovala na legalizaci marihuany pro rekreační účely. Voliči v Marylandu a Missouri se vyslovili pro legalizaci, odmítli ji naopak obyvatelé Arkansasu a Severní i Jižní Dakoty.

Američané potvrdili, že chtějí zachovat demokracii, řekl o volbách Biden

Američané ve volbách vyslali jasnou zprávu, že chtějí zachovat demokracii, řekl prezident Spojených států Joe Biden na tiskové konferenci ve chvíli, kdy se sčítají poslední hlasy z úterních voleb do Kongresu. Republikánská strana neuspěla tak, jak doufala. "Rudá vlna" se nekonala, řekl demokratický prezident. Poděkoval voličům a slíbil, že je ve druhé polovině mandátu připraven spolupracovat s republikány bez ohledu na výsledky voleb. Šéf Bílého domu také zopakoval, že zvažuje další kandidaturu na funkci prezidenta USA.

"Byl to dobrý den pro demokracii a dobrý den pro USA," řekl Biden. "Zatím neznáme všechny výsledky, ale obrovská rudá vlna se nekonala," uvedl. Výsledky Demokratické strany jsou podle Bidena nejlepší za mnoho let.

Biden slíbil, že bez ohledu na výsledky voleb je připraven spolupracovat s opozicí, pokud to bude smysluplné. Šéf Bílého domu dodal, že je "otevřený všem dobrým nápadům". Na dotaz novinářů Biden uvedl, že věří, že demokraté a republikáni se i v budoucnu shodnou na krocích proti Rusku za jeho agresi Ukrajiny.

Voliči vybírali celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, stejně jako guvernéry ve 36 státech. Po sečtení velké části hlasů zatím stále není jasné, která strana získala většinu ve dvou komorách amerického Kongresu. Zatím je situace vyrovnaná a je možné, že si demokraté nakonec vedli lépe, než se původně předpokládalo.

Biden dnes také zopakoval, že má v úmyslu se opět ucházet o funkci prezidenta USA ve volbách za dva roky. Úspěch Demokratické strany ve volbách ho podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku, řekl.

Autor: ČTK
www.ctk.cz