vydáno:
28.03.2023, 16:26
aktualizace:
28.03.2023 16:29
Washington - Američané se za posledních 25 let výrazně odklonili od hodnot, jako jsou vlastenectví, víra, založení rodiny nebo tolerance k druhým, a jen pětina z nich je přesvědčená, že generaci jejich dětí se bude žít lépe. Vyplývá to z nového průzkumu sociologického centra NORC vypracovaného pro list The Wall Street Journal (WSJ). Ten poznamenal, že jedinou zkoumanou prioritou, která se za poslední čtvrtstoletí stala pro americkou veřejnost důležitější, jsou peníze.

Ilustrační foto - Demonstranti v Kalifornii protestovali v sobotu 21. listopadu proti úřady nařízenému omezení vycházení v souvislosti s šířením covidu-19. ČTK/AP Marcio Jose Sanchez
Autoři sondáže se tisícovky respondentů v první polovině března ptali na jejich pohled na celkový stav a směřování Spojených států, jakož i na význam, který připisují různým principům. Americkou ekonomiku označilo za skvělou jedno procento dotázaných, dalších 19 procent ji hodnotilo jako dobrou. Podobně vyzněl pohled respondentů do budoucnosti, když 21 procent uvedlo, že věří v lepší život pro generaci svých dětí, zatímco 78 procent vyjádřilo opačný postoj.
"Málokdy jeden průzkum nahlédne tak hluboko do duše národa a prozradí jeho příběh," komentoval výsledky zpravodajský web Axios. Zjištění podle něj ukazují rozsah "rozkladu základních hodnot" USA.
Zatímco v roce 1998 označilo vlastenectví za velmi důležité 70 procent dotázaných, letos stejný postoj vyjádřilo 38 procent. U náboženství tento podíl klesl ze 62 procent na 39, "mít děti" je podle průzkumu velmi důležité pro 30 procent lidí, což znamená pokles o polovinu oproti roku 1998. Významné posuny podle WSJ nastaly také od roku 2019, například u hodnoty "zapojení v komunitě". Před čtyřmi lety ji za velmi důležitou označilo 62 procent dotázaných, letos jen 27 procent. Tolerance k druhým skončila na 58 procentech, zatímco před čtyřmi lety ji jako velmi důležitou hodnotilo 80 procent účastníků sondáže.
Peníze stále označuje jako velmi důležité menší podíl dotázaných, konkrétně 43 procent, ovšem před 25 lety tvořilo toto stanovisko 31 procent odpovědí.
WSJ připomíná, že americká společnost prošla za poslední čtvrtstoletí řadou zlomových momentů včetně teroristických útoků z 11. září 2001, finanční krize a nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Během posledních čtyř let pak následovala pandemie covidu-19 a nová vlna ekonomických problémů souvisejících s globální zdravotnickou krizí i útokem Ruska na Ukrajinu.
Podle analytika Billa McInturffa, který pracoval na dřívějším vydání stejně zaměřeného průzkumu, je posun ve výsledcích "tak dramatický, že vytváří nový a překvapivý obrázek měnící se Ameriky". "Je možné, že důsledky našich politických neshod, covid a nejnižší důvěra v ekonomiku za desetiletí mají alarmující dopad na naše základní hodnoty," dodal.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz
![]() |
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK. |