vydáno:
19.05.2010, 14:22
aktualizace:
19.05.2010 14:37
Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Oba rodiče mají povinnost přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, přičemž se, zvláště rozhoduje-li o výši výživného soud, přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje a jak se stará o společnou domácnost, žijí-li rodiče spolu. Při určení výše výživného vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného (příjemce alimentů - potomka) a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného (plátce alimentů - rodiče).
Žena s kočárkem, matka, sídliště - ilustrační foto. ČTK ČTK
Konkrétní výše výživného záleží na mnoha okolnostech, mezi jednotlivými případy, ale i podobnými případy, avšak posuzovanými různými soudy, se mohou tak vyskytovat značné rozdíly. Každý případ se posuzuje individuálně, a nelze proto obecně stanovit minimální nebo maximální výživné. Pokud rodičem dítěte bude člověk s vysokým příjmem kupř. kolem 200.000 Kč měsíčně, může být odpovídajícím výživným i částka ve výši zhruba 30.000 Kč, byť ta zajistí potřeby nezletilého dítěte několikanásobně.
V současné době neexistují žádné závazné tabulky pro způsob výpočtu výživného.
Přesto, anebo právě proto, se nejprve poslanci České strany sociálně demokratické v r. 2009 pokusili (neúspěšně) uzákonit tzv. minimální výživné, mělo se vycházet z následující tabulky:
| Výše započitatelného měsíčního příjmu v Kč | Navrhované sazby minimálního výživného na měsíc v Kč | |
| dítě od 6 let | dítě do 6 let | |
| do 10.000 | 1400 | 1680 |
| 10.000 - 20.000 | 2000 | 3000 |
| 20.000 - 30.000 | 3000 | 3600 |
| 30.000 - 40.000 | 4000 | 4800 |
| 40.000 - 50.000 | 5000 | 6000 |
| 50.000 - 60.000 | 6000 | 7200 |
| 60.000 - 70.000 | 7000 | 8400 |
| 70.000 - 80.000 | 8000 | 9600 |
| 80.000 - 90.000 | 9000 | 10.800 |
| 90.000 - 100.000 | 10.000 | 12.000 |
| nad 100.000 | 11.000 | 13.200 |
O něco podobného se pokouší v r. 2010 také ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo soudům doporučující tabulku pro stanovení výše výživného, která má vést ke sjednocení rozhodování soudů v otázkách alimentů. Výše výživného je stanovena jako procentuálního rozmezí z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.
| Kategorie | Věk dítěte | Procentuální rozmezí |
| 1. | 0 - 5 let | 11 - 15 % |
| 2. | 6 - 9 let | 13 - 17 % |
| 3. | 10 - 14 let | 15 - 19 % |
| 4. | 15 - 17 let | 16 - 22 % |
| 5. | 18 a více let | 19 - 25 % |
Navrhovaný postup určení výživného připomíná tzv. dílkovou metodu pro určení výživného, která byla dříve podpůrně používána jako pomůcka pro stanovení výživného některými soudy; nikdy tedy nešlo o oficiální a všeobecně závazný (zákonem nebo judikaturní praxí předepsaný) postup, ale jen o jakousi orientační nebo kontrolní výpočtovou metodu. Postup podle této metody spočíval v tom, že při stanovení výše výživného musely být povinné osobě zachovány 4 základní dílky jejího příjmu (měsíční mzdy, platu atp.) a na vyživované dítě se k tomuto základu přidával 1 další dílek. Jestliže např. šlo o výživné pro dítě (např. z prvního manželství) osoby, která měla alimentační povinnost k dalším 2 dětem (z dalšího manželství), tak se její příjem rozložil na 7 dílků (4 dílky na tuto povinnou osobu - rodiče, 2 dílky na 2 oprávněné děti a 1 na dítě, o jehož výživném se rozhodovalo). Příjem této osoby se proto vydělil 7 a takto zjištěná částka pak představovala maximální možnou částku výživného na 1 dítě. Z takto určené maximální částky výživného (rovnajícího se maximálním potřebám dítěte) se pak případně dále stanovovala alikvotní částka výživného (vypočtený 1 díl se vydělil 18 a následně násobil počtem let věku dítěte). Je jistě chvályhodná snaha o sjednocení rozhodovací praxe soudů, domnívám se však, že podobné postupy mohou být vždy jen podpůrným návodem, nikdy nemohou představovat závazný postup, vždy je nutno pečlivě zkoumat a zvažovat okolnosti každého jednotlivého případu a individuálně hodnotit možnosti povinného rodiče a potřeby oprávněného dítěte. Tomuto požadavku iniciativa Ministerstva spravedlnosti vyhovuje.
Použitá literatura: Vrcha, P.: K metodické pomůcce pro určování výživného, materiál č. 62192, 18. 5. 2010, epravo.cz, epravo.cz a.s.
 |
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK. |
