Hospodaření VZP bylo loni vyrovnané, původně plánovala ztrátu 5,9 mld

Konečný zůstatek na běžném účtu pojišťovny byl na konci roku 17,1 miliardy korun, na rezervním fondu 3,3 miliardy korun. Podle místopředsedy správní rady Miroslava Kalouska (TOP 09) v přesném vyjádření skončilo hospodaření VZP schodkem 41 milionů korun, což je minimum ve srovnání s náklady 260 miliard korun za rok.

Pojišťovna odhadovala hospodářský výsledek ke konci roku opakovaně, ještě v listopadu počítala se ztrátou. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka bylo třeba držet rezervu na případně vydanou kompenzační vyhlášku, která měla některým segmentům zdravotní péče dorovnat ztráty způsobené i loni covidem-19. Ministerstvo ji nakonec nevydalo. "Až v prosinci jsme usoudili, že toto nákladové riziko můžeme vyloučit," řekl Kabátek.

"Naše odhady jsou vždycky zásadně konzervativní," doplnil Kalousek. Vývoj pro letošní rok odhadovat nechtěl. "Očekává se hospodářská recese. Já pevně doufám, že bude mělká, ale také být nemusí," řekl. Vliv bude mít podle něj také nezaměstnanost, v případě jejího růstu by klesl výběr pojistného.

Zdravotní pojišťovny plánují letos podle Svazu zdravotních pojišťoven schodek systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 12 miliard korun. Očekávané příjmy budou 464 miliard, o 7,4 procenta vyšší než loni. Členy svazu je šest menších pojišťoven mimo VZP, dohromady pojišťují asi 40 procent obyvatel. Schodek systému pojišťovny čekaly i v letech 2021 a 2022, reálně ale hospodařily lépe.

VZP registrovala většinu Ukrajinců, kteří se v ČR přihlásili o uprchlická víza, a získali tak dočasně i veřejné zdravotní pojištění. Do konce letošního ledna jich pojišťovna evidovala 362.000, zhruba třetina byly děti. Zástupci pojišťovny se domnívají, že reálně v ČR zůstává uprchlíků méně, část se vrátila na Ukrajinu, část odjela do jiných zemí.

Do konce listopadu za péči o ně pojišťovna zaplatila 1,55 miliardy korun, po započítání prosince podle předsedy správní rady VZP Toma Philippa (KDU-ČSL) očekává zhruba 1,8 miliardy. "Nepotvrdilo se, že budou víc nemocní nebo budou mít třeba choroby, které se u nás nevyskytují. Čerpají méně, než stejně staří čeští pacienti," uvedl. I díky tomu podle něj bylo hospodaření pojišťovny loni vyrovnané.

Téměř dvě třetiny registrovaných uprchlíků nečerpaly žádnou zdravotní péči, 30 procent z nich péči za méně než 5000 korun, 94 za více než milion. Centrová léčba, tedy speciálně regulovaná péče zejména nejmodernějšími léčivy, je poskytovaná asi 700 z nich. Nejčastěji nemocným s chronickou hepatitidou typu C, nádory prsu nebo roztroušenou sklerózou.

Stát platí zdravotní pojištění za uprchlíky 150 dní po jejich příchodu do Česka, i poté dětem a seniorům. Delší čas od registrace uplynul podle dat pojišťovny u 208.800 jejích pojištěnců z řad uprchlíků. Z nich 58 procent splnilo zákonnou povinnost nahlásit, kdo za ně dál bude platit pojistné. Přes 53 procent z nich jsou zaměstnanci, asi 3,5 procenta pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná a 19,5 procenta oznámilo statut osoby bez zdanitelných příjmů, která si sama platí minimální pojištění. Necelých 24 procent je dál státními pojištěnci, jedná se zejména o matky pečující o malé děti.

Autor: ČTK
www.ctk.cz