Fiala: Nehammer podpoří rozšíření ropovodu TAL

vydáno:

aktualizace:
17.05.2022 14:52

Praha - Rakouský kancléř Karl Nehammer je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven podpořit rozšíření kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod). Česko by tak mělo zajištěnu dostatečnou kapacitu pro případ, že by nemohlo využívat ropu z Ruska. Fiala to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání předsedů vlád v Praze. S Nehammerem se též shodl na nutnosti spolupráce se zeměmi, které mohou budovat a rozšiřovat kapacity plynovodů a budovat nové LNG terminály.

foto

Předseda české vlády Petr Fiala (vlevo) a rakouský kancléř Karl Nehammer se setkali 17. května 2022 v Kramářově vile, Praha. ČTK Říhová Michaela

"Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita," řekl Fiala.

O větším využití ropovodu TAL se mluví v souvislosti s možným unijním embargem na dovoz ropy z Ruska, která do ČR proudí zejména ropovodem Družba. Na TAL je Česká republika napojena přes produktovod IKL. Z něj loni Česko pokrylo zhruba 51 procent dovozu ropy, který činil 6,8 milionu tun, vyplývá ze statistik ministerstva prů yslu a obchodu.

Také ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dříve zmínil, že nejvhodnější pro zajištění rozšířené kapacity ropovodů je TAL vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku.

Státníci hovořili o možnostech snižování závislosti na ruském plynu, která je v obou zemích vysoká. "Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály," řekl Fiala.

Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. "Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s těmi vlastníky," dodal český premiér.

Pokud by z jakýchkoli důvodů došlo k rychlému ukončení ruských dodávek plynu do Evropy před vybudováním alternativních kapacit, bude podle Fialy nezbytná solidarita dalších evropských zemí vůči těm, které jsou na konci plynových vedení, nemají přístavy a možnost samy situaci řešit.

Rakousko a Česko naopak rozděluje pohled na jadernou energetiku. Rakousko ji dlouhodobě odmítá, zatímco Česká republika chce jaderné elektrárny rozšiřovat, aby se mohla do roku 2033 vzdát energie z uhlí.

"V otázce jaderné energie máme různá stanoviska. Rakousko se v 70. letech minulého století vyslovilo proti jaderné energetice, ale má výhodnější zeměpisnou polohu, co se týče využívání síly vody, slunce, větru, biomasy. Co se týče bezpečnosti, stále spolu vedeme dialog," poznamenal Nehammer.

Fiala uvedl, že rakouské pozici rozumí. Kancléři připomenul skladbu českého energetického mixu a důvody, proč je pro ČR jaderná energetika zásadní. Ujistil Nehammera o tom, že vše, co Česko činí, překračuje nezbytné bezpečnostní standardy. Česku nejsou obavy okolních zemí lhostejné, podotkl premiér.

Fiala: EU při jednání o šestém balíku sankcí navenek působí nejednotně

Fialu na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle Nehammera by Evropská komise (EK) měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání.

Země EU se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Evropská komise (EK) navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Podle Fialy navenek EU působí nejednotně. "Síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu, ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoli složité," řekl premiér.

Evropa podle něj vždy došla k závěru, který mohly všechny členské státy prezentovat, za kterým mohly stát a který posiloval autoritu EU. Byl i silným znamením pro Rusko, že evropské státy jsou sjednoceny. "Bohužel u šestého balíčku se to z nějakého důvodu nepovedlo," dodal Fiala. Považuje za nutné věc otevřít na summitu Evropské rady.

Státy, které jsou závislejší na ruské ropě a plynu, musí podle Nehammera dostat perspektivu ohledně zajištění energetické bezpečnosti. "Co se týče sankcí, skutečně je důležité nejprve jednat s těmi státy a teprve potom oznamovat výsledky," doplnil rakouský kancléř.

České předsednictví se má podle ČR i Rakouska soustředit i na západní Balkán

České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle Fialy (i Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie. Podle Nehammera vyžaduje region podporu a nesmí se na něj zapomenout kvůli válce na Ukrajině.

Fiala po dnešním jednání uvedl, že posun v integraci zemí západního Balkánu do EU je v zájmu Česka i Rakouska. Uvítal v té souvislosti velkou angažovanost Rakouska a jeho kancléře, který Česku nabídl osobní politickou podporu, své zkušenosti i kontakty z regionu. "Pro nás je to významné téma i proto, že se blíží naše předsednictví," řekl Fiala.

Nehammer požádal českého premiéra, aby Praha neztrácela západní Balkán ze zřetele. "Světová veřejnost se soustředí na válku na Ukrajině a Balkánu se nedostává tolik pozornosti," uvedl. Ukrajina podporu má a potřebuje, podporu ale vyžaduje i Balkán. "Situace v Bosně a Hercegovině je velice napjatá, i zde je třeba pozornosti EU. Nechci, aby Balkán měl pocit, že jsme zapomněli na jeho kandidaturu pro vstup do EU," řekl.

Cesta Ukrajiny do EU by měla mít i v této souvislosti transparentní a rovnocenná pravidla, řekl Nehammer. "Balkánské státy čelí řadě požadavků ze strany Evropské komise a je pro nás oba důležité, aby i v tomto panoval jasný a spravedlivý přístup," uvedl. Zdůraznil, že Rakousko vždy bude patřit k čelním podporovatelům Ukrajiny a její obnovy.

Podobně se vyjádřil i Fiala. "Jsme pro to, aby Ukrajina získala kandidátský status co nejrychleji, protože si uvědomujeme, že by to bylo znamení velké naděje, otevřených dveří a jakési morální posily v těchto těžkých časech," uvedl. Proces ale musí v zájmu jednotlivých zemí EU i Ukrajiny splňovat veškeré potřebné parametry, doplnil.

Česko zvažuje, že v době svého předsednictví uspořádá summit s účastí zástupců zemí západního Balkánu. Záleží však i na tom, zda se neuskuteční ještě za nynějšího francouzského předsednictví. Fiala současně označil za sen uskutečnění summitu o poválečné obnově Ukrajiny, kterého by se zúčastnil její prezident Volodymyr Zelenskyj. To však podle něho záleží na tom, jaká bude situace na Ukrajině.

Vstup Rakouska do NATO podle kancléře není na stole

Rakousko má jinou pozici než Finsko a Švédsko, bylo, je a bude neutrální. Vstup země do Severoatlantické aliance (NATO) není na stole, řekl Nehammer.

Švédsko a Finsko se v nejbližších dnech chystají podat žádost o členství v NATO, aby po invazi Ruska na Ukrajinu posílily svou bezpečnost. Jediným státem, který v alianci zatím vyjádřil proti jejich členství výhrady, bylo Turecko. Ankara by jako člen NATO mohla vstup severských zemí vetovat.

Rakousko členem aliance není a podle Nehammera se na tom ani nic nezmění. "Máme jinou historii než Finsko a Švédsko. Rakousko bylo, je a bude neutrální, máme vojenskou neutralitu," uvedl. Podle Nehammera země ale jakožto člen Evropské unie projevuje solidaritu s Ukrajinou, podporuje sankce vůči Rusku a umožňuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Pozice skandinávských zemí je jiná i proto, že Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že jeho země nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do NATO. Přímou hrozbu to podle něj samo o sobě nepředstavuje. Moskva by reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí, uvedl Putin. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.

Autor:
www.ctk.cz

Reklama
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK.

Zjistit víc

Další články z rubriky
Komentáře ke článku Pravidla a návod

Komentáře využívají systém Disqus

Reklama
Úmrtí Hybnera
Úmrtí Hybnera

Ve věku 74 let zemřel mim, herec a pedagog Boris Hybner

Nový web
Nový web

Připravili jsme pro vás nový web. Vyzkoušejte ho a napište nám, jak se vám líbí.

Velikost textu: a a A