vydáno:
02.01.2023, 17:13
aktualizace:
02.01.2023 17:27
Praha - Polovina české veřejnosti nyní považuje rozdělení Československa před 30 lety za správný krok, zatímco 39 procent ho hodnotí jako nesprávný a zbytek neví. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že o něco kritičtěji rozpad federace vnímají lidé, kteří jsou pamětníky této události.
Tehdejší předseda HZDS a slovenský premiér Vladimír Mečiar (vlevo) hovoří v zahradě brněnské vily Tugendhat s tehdejším českým premiérem a předsedou ODS Václavem Klausem během jednání o rozdělení federace, 26. srpna 1992. ČTK Brenkus Peter
Současné rozložení názorů ve společnosti se podle analytiků zásadně neliší od výsledků předchozích průzkumů z let 2012 a 2017. Snížil se nicméně počet nerozhodnutých. Nyní na otázku týkající se správnosti rozdělení Československa neumí odpovědět 11 procent dotázaných, před deseti i pěti lety jich bylo 18 procent.
Rozdělení Československa, ze kterého vznikly 1. ledna 1993 samostatná Česká a Slovenská republika, je ve srovnání s jinými historickými událostmi polistopadové historie podle CVVM nicméně vnímáno relativně nejhůře.
Nejlépe vnímají oslovení lidé listopadovou revoluci 1989, kterou v průzkumu CVVM kladně hodnotilo 60 procent respondentů. Vstup Česka do NATO bylo pozitivní událostí v očích 58 procent oslovených, vstup do EU pro 48 procent občanů. Rozdělení Československa hodnotí pozitivně 31 procent účastníků průzkumu.
Podle bezmála poloviny českých občanů jsou současné vztahy mezi Čechy a Slováky stejné jako před rozdělením společného státu, více než čtvrtina je považuje za lepší a 14 procent za horší. V aktuálním výzkumu vzrostl podíl lidí, kteří hodnotí vztahy jako lepší, oproti roku 2017 o šest procentních bodů. Od výsledku zaznamenaného v roce 2012 se však významně neliší.
Průzkum zjišťoval i schopnost porozumět jazyku druhého národa. "Subjektivní pocit porozumění slovenštině je u českých občanů velmi vysoký," uvedli analytici CVVM. Víc než tři pětiny (61 procent) dotázaných uvedly, že rozumí bez problémů, a další více než třetina rozumí jen s menšími obtížemi. Oproti letům 2012 a 2017 se už tak vysoký podíl bezproblémového porozumění slovenštině o dalších šest procentních bodů zvýšil.
Klíčovým rozlišujícím faktorem při vnímání slovenštiny je věk. V nejmladší kategorii 15 až 19 let deklaruje bezproblémové porozumění pouze 25 procent lidí, přičemž v kategorii 65 a více let je to 79 procent. "Naopak větší obtíže, nebo že nerozumí vůbec, připouští 18 procent lidí z nejmladší věkové skupiny, zatímco mezi dotázanými od 55 let výše se nikdo takový v šetření neobjevil," konstatovali autoři průzkumu.
Průzkum se uskutečnil od 8. září do 8. listopadu 2022 na vzorku 821 respondentů od 15 let.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz
 |
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK. |
