Bavorské úřady povolí zvýšení kapacity ropovodu TAL o 17 procent

vydáno:

aktualizace:
14.07.2022 16:38

Praha - Bavorské úřady povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), kterým je i do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem. Ten oznámil, že zvýšení kapacity o 17 procent začne platit od pátku.

foto

Premiér Petr Fiala (ODS) se setkal s bavorským premiérem Markusem Söderem, 14. července 2022, Praha. ČTK Vondrouš Roman

Fiala rozhodnutí považuje za mimořádně důležité pro českou energetickou politiku a bezpečnost. "Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým do České republiky je přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě," řekl ministerský předseda.

Produktovod IKL začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na ropovod TAL přepravující ropu, která se dopravuje po moři do terminálu v Terstu.

Loni se do ČR dovezlo podle statistiky ministerstva průmyslu 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina byla dovezena z Ruska. Ropovod Družba do Česka přepravil 48,8 procenta ropy, ropovod IKL zbytek.

Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvedlo, že provozní povolení pro německou část ropovodu umožní maximální výkon ropovodního systému. Dosud byla kapacita pro dodávky do Česka mezi třemi až čtyřmi miliony tun ročně. "Je to dobrá zpráva pro náš stát, protože v ročním úhrnu přinese zvýšení kapacity TAL 1,5 až dva miliony tun dodatečného přepravního objemu, který bychom mohli v případě výpadků dodávek ropovodu Družba využít," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Tato kapacita v kombinaci s nouzovými státními rezervami vytvoří podle ministerstva podmínky pro bezpečné zásobování tuzemských rafinérií v případě krizové situace.

"Pro mě bylo samozřejmostí, že jsme rozhodli zlepšit možnosti dodávek ropovodem do České republiky s tím, abychom českému průmyslu a obyvatelstvu mohli předat dobrou zprávu," uvedl Söder. Zdůraznil nutnost evropské solidarity.

Provozovatel ropovodu na italském území SIAT-TAL v květnu na dotaz ČTK uvedl, že TAL může zvýšit "téměř okamžitě" své dodávky do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně. V uplynulých dvou letech objem dosahoval 37 až 38 milionů tun. Provozně-technický ředitel českého provozovatele ropovodů Mero Zdeněk Dundr tehdy poznamenal, že TAL může nyní zvýšit přepravu o jednotky milionů tun ročně.

Česko podle ministerstva financí usiluje prostřednictvím společnosti Mero, jejímž je stoprocentním vlastníkem, o strategickou intenzifikaci ropovodu, aby bylo od roku 2024 možné zcela nahradit dodávky z Družby. "Nově vydané provozní povolení je již koncipované tak, aby po dokončení technických opatření bylo možné navýšit čerpání přes ropovod TAL, a to až na požadovaných sedm až osm milionů tun ročně do ČR," uvedl Jaroslav Pantůček, předseda představenstva firmy Mero.

Fiala: ČR by měla při zastavení ruského plynu v kooperaci s EU dostatečné zásoby

Situace při případném zastavení dodávek ruského plynu nebude jednoduchá, Česko ale bude i na základě spolupráce s dalšími evropskými zeměmi schopno dostatečně zásobovat domácnosti i firmy. Po jednání se Söderem to řekl premiér Fiala. Söder považuje za důležité společně se zasazovat o vylepšení veškerých potenciálů terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu i jihu Evropy.

Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze 40 procent. V případě některých států byla ale závislost podstatně vyšší, což je i případ České republiky.

Moskva začátkem týdne odstavila plynovod Nord Stream 1 kvůli pravidelné údržbě, unijní země ale považují za reálnou možnost, že po ohlášených deseti dnech dodávky neobnoví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po debatě s poslanci Evropského parlamentu tento týden prohlásil, že k nejtěžším úkolům českého předsednictví bude patřit zajištění solidarity v zásobování plynem při očekávaném omezení či zastavení dodávek z Ruska.

"Musíme počítat se všemi scénáři i s tím, že Rusko neobnoví dodávku plynu po odstávce, nebo ji neobnoví v potřebném rozsahu," řekl Fiala. Česko podle něj naplňuje kapacitu zásobníků a i v době aktuální odstávky je vtlačování do zásobníků vyšší, než kolik Česko plynu čerpá.

Posilovat zásoby na zimu je podle premiéra možné i díky pronájmu kapacity v terminálech na LNG v Nizozemsku. Měla by pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Kapacita bude podle Fialy využitelná už na podzim.

Fiala i Söder zdůraznili nutnost evropské spolupráce. Český premiér dnes hovořil také s místopředsedou Evropské komise odpovědným za klimatickou politiku Fransem Timmermansem. "Bavili jsme se i o scénářích, které nastanou, pokud bychom se dostali k nejhorší variantě, že by Rusko neobnovilo dodávky plynu," uvedl Fiala.

"Pokud bude Nord Stream 1 trvale zastaven, bude to zkouška naší stability. Dosavadní koncepce v Německu hovoří o tom, při jaké teplotě by se lidé měli sprchovat, které plavecké bazény budou pozastaveny. To ale asi nebude stačit, musíme totiž zajistit teplé bydlení, zaplatitelné jídlo a bezpečná a jistá pracovní místa," dodal Söder.

Söder: ČR a Německo zatím nedosáhly jednoty v otázce jaderného úložiště

Česko a Německo zatím nedosáhly jednoty v otázce úložiště jaderného odpadu v blízkosti hranic, uvedl v Praze Söder. Česká republika podle Fialy bere výhrady na vědomí, do detailu státníci dnes nešli.

Söder se k úložišti vyjadřoval kriticky už v minulosti. Mimo jiné to bylo jedním z témat, která Söderovi k projednání s Fialou tento týden navrhl místopředseda bavorského zemského sněmu Markus Rinderspacher z opoziční sociální demokracie. Uvedl, že v Česku se debatuje o čtyřech lokalitách. "Tato místa se nacházejí vzdušnou čárou 45 až 150 kilometrů od bavorských hranic. Mělo by v nich být uloženo asi 14.000 tun vysoce radioaktivního materiálu z českých jaderných zařízení," řekl.

V ČR jsou teď ve hře čtyři možné lokality pro úložiště, výběr má být potvrzen do roku 2030. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady mají podle starších odhadů přesáhnout 110 miliard korun.

"Máme hodně otázek kolem úložiště. Jednoty jsme ještě nedosáhli, jsme trochu skeptičtější," poznamenal Söder. "Chceme mít dobré informace. Samozřejmě, kdybyste si vybrali jinou lokalitu, byli bychom raději, ale o tom se musí ještě hovořit," dodal bavorský premiér.

"Bereme na vědomí, že Bavorsko má určité výhrady a obavy, kterými se budeme muset při dalších krocích zabývat," reagoval Fiala.

Sudetští Němci chtějí co nejtěsnější vazby mezi Bavorskem a Českem

Sudetští Němci si přejí co nejtěsnější vazby mezi Bavorskem a Českou republikou. Dnes to v tiskovém prohlášení při příležitosti cesty bavorského premiéra Markuse Södera do Prahy uvedl šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) a nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt.

Poznamenal rovněž, že sudetští Němci jsou odhodláni nadále zastávat roli přirozeného mostu mezi Českem a Německem. Podle Posselta má dnešní Söderovo jednání s českým premiérem Petrem Fialou spíše seznamovací charakter, ovšem je důležité, aby si sousedé důvěřovali a znali se. Obzvláště v současné složité době ruské agrese.

"Čím těsnější budou vztahy mezi naší patronskou zemí (Bavorskem) a vlastí našich kořenů v českých zemích, tím lépe pro sudetské Němce," uvedl Posselt.

Bavorsko má pro sudetské Němce mimořádný význam, neboť nad nimi po druhé světové válce převzalo záštitu. Bavorští politici včetně Södera také opakovaně prohlašují, že sudetští Němci se výraznou měrou zasadili o úspěchy bavorského hospodářství.

Sudetoněmeckého krajanského sdružení zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

Autor:
www.ctk.cz

Profil ke zprávě: Analytici: Zvýšení kapacity ropovodu TAL odpoutá ČR od závislosti na ruské ropě Analytici: Zvýšení kapacity ropovodu TAL odpoutá ČR od závislosti na ruské ropě

Reklama
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK.

Zjistit víc

Další články z rubriky
Komentáře ke článku Pravidla a návod

Komentáře využívají systém Disqus

Reklama
Úmrtí Hybnera
Úmrtí Hybnera

Ve věku 74 let zemřel mim, herec a pedagog Boris Hybner

Nový web
Nový web

Připravili jsme pro vás nový web. Vyzkoušejte ho a napište nám, jak se vám líbí.

Velikost textu: a a A