Sněmovna v úvodním kole podpořila daňovou smlouvu s Kosovem

vydáno:
12.01.2023, 12:03

aktualizace:
12.01.2023 13:53

Praha - Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila smlouvu mezi Českem a Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Projednává ji už potřetí ve třetím volebním období. Přestože smlouvu obě země uzavřely už v roce 2013, zatím se ji ve Sněmovně nepodařilo schválit. Důvodem byly výhrady některých poslanců k uznání Kosova jako státu z české strany. Senát už smlouvu schválil dvakrát, a to v letech 2014 a 2018. Smlouva dnes odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl její kritik a odpůrce samostatného Kosova Jaroslav Foldyna (SPD).

Poslanec Jaroslav Foldyna s tričkem "Kosovo je Srbsko" na schůzi Poslanecké sněmovny, 12. ledna 2023, Praha. ČTK Krumphanzl Michal

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že smlouva pokaždé prošla prvním čtením, ale nikdy ji Sněmovna neschválila ve druhém čtení. Uvedl, že za leden až listopad loňského roku vzrostl český export do Kosova na téměř 37 milionů eur (asi 890 milionů korun), což je o 2,5 milionu eur víc než za celý rok 2021. "Neexistuje žádný důvod k odkládání ratifikace této smlouvy,“ konstatovala zpravodajka k materiálu Barbora Urbanová (STAN). Stanjura uváděl mimo jiné, že Kosovo uzavřelo obdobnou daňovou smlouvu s řadou dalších zemí, například s Rakouskem, Francií, Německem nebo Irskem.

Foldyna ale řekl, že Kosovo vzniklo protiprávně. "Uznávat stát Kosovo, že s ním budeme dělat obchody, když ten stát vznikl protiprávně, je zcela nepřijatelné," prohlásil. Vyzýval ostatní poslance, aby si s Kosovem nešpinili ruce. "Ta mafie, co vozí drogy do západní Evropy, nepodléhá zdanění," prohlásil.

Jde o obdobnou smlouvu, jakou Česko uzavřelo s řadou jiných zemí. Smlouva například stanoví, že zisky se budou zdaňovat v té zemi, v níž má poplatník daňové sídlo. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v té zemi, v níž se nacházejí. Daňové úřady obou zemí budou mít právo zvýšit základ daně, pokud dospějí k závěru, že se propojené firmy dopustily daňového úniku pomocí skrytého převodu zisku.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že Kosovo patří mezi projektové priority české zahraniční rozvojové spolupráce. Poukazuje na to, že úspěšně působí i Česko-kosovská obchodní a průmyslová komora a do Kosova cestují podnikatelské mise. "Smlouva má ryze ekonomický charakter a pro české daňové subjekty, včetně daňové správy, je velmi důležitá, přínosná a potřebná," argumentuje vláda.

Někdejší jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila samostatnost v roce 2008. Tehdejší vláda ČR v čele s Mirkem Topolánkem (tehdy ODS) jeho suverenitu uznala ještě téhož roku a oficiální pozice Česka se od té doby nezměnila, byť prezident Miloš Zeman navrhl stažení mezinárodního uznání. Kosovo postupně uznalo více než 100 zemí, některé z nich později toho rozhodnutí zvrátily. Suverenitu balkánského státu nikdy neuznaly například Rusko nebo Čína, ze zemí EU to jsou Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

Prosadit debatu o zrušení uznání Kosova jako státu se v minulosti ve Sněmovně neúspěšně pokoušeli komunisté. Nejvyšší čeští ústavní činitelé v roce 2019 nepodpořili návrh prezidenta Zemana na zrušení uznání Kosova. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že se ústavní činitelé shodli, že tato otázka nyní není na stole. Okolnosti uznání Kosova však ústavní činitelé označili za problematické.

České ministerstvo zahraničních věcí v roce 2018 uvedlo, že zpětvzetí uznání státu v mezinárodním právu je zcela nestandardním a výjimečným krokem.

Prodej nikotinových sáčků dětem zřejmě bude zakázán, Sněmovna to schválila

Prodej nikotinových sáčků dětem zřejmě bude zakázán v souvislosti s ochranou před návykovými látkami. Koupit by si tento produkt mohli legálně do budoucna jen lidé starší 18 let. Počítá s tím novela poslanců vládních stran a ANO, kterou dnes Sněmovna téměř jednomyslně schválila už v první kole projednávání. Normu, která má i podporu kabinetu, nyní dostane k projednání Senát.

Novela zavádí pro prodej nikotinových sáčků stejnou regulaci, která už platí pro tabákové výrobky nebo pro elektronické cigarety. Za porušení zákazu by hrozila finanční sankce. Předlohu poslanci zpracovali s ministerstvem zdravotnictví. Vyhláškou omezí ministerstvo od července příštího roku obsah nikotinu v nikotinových sáčcích a upraví také vzhled obalů, aby nebyly tolik lákavé pro děti.

"Nikotinový sáček se stává fenoménem zejména mladé generace, a to navzdory skutečnosti, kterou potvrzují i lékaři a adiktologové, že riziko vzniku závislosti na nikotinu je obrovské u kohokoli, tím spíše u dětí a mladistvých," uvedli tvůrci novely. Podle nich patřili předloni mezi nejpočetnější věkovou skupinu konzumentů nikotinových sáčků lidé od 15 do 24 let věku.

Zákaz prodeje má podle předlohy platit nejen pro klasické obchody, ale také pro automaty a pro e-shopy, jejich provozovatelé by museli předem hlásit systém ověřování věku ministerstvu zdravotnictví. Zcela zakázán by byl prodej nikotinových sáčků ve zdravotnických zařízeních, ve školách nebo na akcích pro děti. Prodejci by po přijetí novely dostali tříměsíční lhůtu na to, aby se regulaci prodeje nikotinových sáčků přizpůsobili.

Za porušení zákazu by fyzické osoby mohly podle závažnosti přestupku dostat pokutu až 150.000 korun, firmy by mohly být potrestány sankcí až do výše jednoho milionu korun a až dvouletým zákazem činnosti. Pro schválení zákazu hlasovalo 117 ze 118 přítomných poslanců, pouze místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) se podle záznamu hlasování zdržela.

Nikotinové sáčky se vkládají do úst mezi dáseň a horní nebo spodní ret. Původně byly schválené pro ty, kteří se snaží odvyknout od kouření klasických cigaret. Odborníci ale podle tvůrců novely evidují už 18 případů předávkování dětí spojených s užíváním nikotinových sáčků, ve dvou případech vedly až k bezvědomí.

Dva obdobné opoziční návrhy na omezení prodeje nikotinových sáčků jsou ve Sněmovně od poloviny června. Jedna z novel navíc reguluje i užívání těchto sáčků, jako je tomu u elektronických cigaret. Jiná opoziční předloha by omezila reklamu a propagaci nikotinových sáčků. Kabinet se k těmto návrhům postavil neutrálně, nebo záporně. Zástupci opozice si stěžovali na to, že koalice jejich návrhy ve Sněmovně nepodpořila už loni.

Sněmovna dala šanci návrhu na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Poslanci vedli debatu zejména o tom, zda by se předloha měla vztahovat také na anonymní oznámení. Koaliční Piráti do ní chtějí zahrnout i přestupky. Návrh zákona teď zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Ochranu oznamovatelů označil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) za podstatný prostředek boje proti korupci, jímž lze dosáhnout úspor veřejných i soukromých peněz. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) jako zpravodaj ujišťoval, že opozice bude s koalicí v této věci spolupracovat. Ohlásil, že hnutí ANO už má připraven pozměňovací návrh k anonymním oznamovatelům. "Zachování anonymity je to nejdůležitější, co můžeme v této oblasti udělat," řekl.

Koaliční Piráti už úpravu k zahrnutí anonymních oznamovatelů do zákona podali. "Co je prokázáno, že funguje, jsou právě ta často nepodepsaná oznámení," řekla pirátská místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová. Další již podaný pozměňovací návrh Pirátů se týká zahrnutí přestupků. "Není leckdy jednoduché rozhodnout, zda je něco trestným činem, nebo jenom přestupkem," podotkl předseda klubu Jakub Michálek.

Naopak šéf poslanců ODS Marek Benda nabádal ke střízlivému přístupu k ochraně oznamovatelů. "My starší, kteří jsme zažili minulý režim, jsme na udavačství a bonzáctví mnohem citlivější a máme pocit, že je to věc, kterou bychom neměli za každou cenu podporovat," poznamenal.

"Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů," stojí v důvodové zprávě návrhu zákona. Ochrana by se podle předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společnosti aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení už dříve uvedly, že vládní návrh jde proti omezování korupce. Pouze podle nich přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.

Sněmovna podpořila novelu, která upravuje vyměřování místních poplatků

Lázeňská města možná budou moci vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Předpokládá to vládní novela o místních poplatcích, kterou dnes v úvodním kole schvalování podpořila Sněmovna. Předlohu, která také upravuje vyměřování místních poplatků, nyní posoudí rozpočtový výbor dolní parlamentní komory. Lázeňská města, která ČTK oslovila, plánovanou změnu vítají.

Na plně hrazenou lázeňskou péči se nyní na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí jen léčení, a péče plně placené klientem poplatek z pobytu ze zákona nevztahuje. Novela tento rozdíl odstraňuje. Obec ale bude moci pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí ve vyhlášce od poplatku osvobodit, stojí v důvodové zprávě.

"Určtě by to mohl být zajímavý příjem města, který by bylo možné využít pro další rozvoj lázeňské infrastruktury," řekl ČTK primátor Teplic Jiří Štábl (ANO). "Probereme to v koalici (s ODS) a uvidíme," dodal. V Teplicích je poplatek z pobytu 21 korun za lůžko a den.

Navrhovanou změnu by uvítal i starosta Luhačovic na Zlínsku Marian Ležák (nez.). Upozornil, že by se tak vrátil stav, který platil před několika lety, než dřívější novela obce o tento poplatek připravila. Lidé s plně hrazenou lázeňskou péčí využívají lázeňské prostředí, i když pobytový poplatek nehradí, řekl. Luhačovice loni získaly z poplatku z pobytu devět milionů korun. "Jen na údržbu lázeňského areálu jde půlka, na kulturu i pro lázeňské hosty, kino, divadlo, kolonádní koncerty, jde pět milionů, odpady z veřejných košů stojí přes 1,5 milionu," uvedl Ležák. Další peníze stojí parkovací místa nebo infocentrum. "Kdyby byl příjem o čtyři miliony vyšší, mohli bychom území nejen udržovat, ale i zvelebovat," dodal starosta Luhačovic.

U vyměřování místních poplatků novela zavede v některých případech zjednodušené postupy, které odrážejí nynější praxi. Lidé také budou moci požádat obecní úřad v určitých případech o vyměření poplatku rozhodnutím.

Místní poplatky patří k příjmům obcí. Hradí se například za komunální odpad, za psy a za zábor veřejného prostranství. Do výše poplatků předloha nezasahuje, má spíše procesní charakter. "Nová právní úprava povede ke zpřesnění a snížení administrativní náročnosti správy místních poplatků," stojí v důvodové zprávě.

Novela dále výslovně zakotví možnost doměření místního poplatku. Půjde o případy, kdy úřad dodatečně zjistí, že poplatek neurčil rozhodnutím ve správné výši. Upravuje také přihlašování poplatků do insolvenčních řízení, aby úřad mohl uplatnit svou pohledávku včas.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Reklama