Skanzen Veselý kopec u Hlinska zahájil sezonu velikonočním programem

"Každý den až do neděle ve skanzenu vystupují také folklorní soubory. Doufáme, že návštěvníky velikonoční program příjemně a jarně naladí," řekla Vojancová.

Tradičním pečivem na Velikonoce byly hlavně na venkově jidáše, jedly se často s medem. "Tvary pečiva, které představujeme na Veselém kopci, vycházejí z našich výzkumů. Jidáše se připravovaly z kynutého těsta, výchozí tvar je váleček, který se různě stáčel. Váleček představuje provaz, na kterém se zrádný Jidáš oběsil," řekla Vojancová.

Většinou se jidášky stáčely do kruhů, které připomínaly slunce, venkované tím, přivolávali teplé počasí. "Jidáše se potíraly medem, naši předci věřili, že jim kynuté pečivo s medem v tom hospodářském roce přinese zdraví a sílu," řekla Vojancová.

Hlavním nedělním pokrmem byl mazanec, který si lidé nechali na ranní bohoslužbě posvětit. K tomu se světila i vejce natvrdo. "Slavnostní oběd začínal tím, že hospodář nebo hospodyně rozdělil posvěcená vejce na tolik dílků, kolik bylo stolovníků. Každý ho obřadně snědl, a to proto, aby mu to přineslo sílu," řekla Vojncová.

Vejce také symbolizovala rodinu. A pokud by lidé v tom roce bloudili, měli si vzpomenout, s kým vejce pojídali, a našli by pak cestu domů, dodala etnografka.

"Potom se pojídala polévka, vývar nebo krupicová s bylinkami. A v některých rodinách se připravovala nádivka, které se na Hlinecku říkalo hlavička, byla naplněná jarními bylinkami, listy pampelišek či sedmikrásek. Vše mělo vést k utužení síly a zdraví," řekla Vojancová.

Velikonoční program dnes také přibližoval zvyky Velikonočního pondělí. Hlinecko je součástí národopisné oblasti České Horácko, kde se kraslice zdobily batikou, někdy vyškrabovaným ornamentem. Malérečky na objednávku kreslily i symboly, které obdarovanému naznačily sympatie či naopak odmítnutí.

"Když na kraslici bylo srdce, dívka sdělovala koledníku, že k němu chová pozitivní city. Pokud kraslici ovíjela spirála ze slzičkového vzoru a navrchu byla srdíčka nebo květinky, to také znamenalo sdělení, že půjdou spolu po cestičce lásky a čeká je manželství," řekla Vojancová.

Když se na vajíčku objevily dvě zkřížené ratolesti, byl to slib věrnosti či slib manželství. Pokud koledník našel na vejci namalovaný nebo vyškrábaný košíček, dívka k chlapci žádnou náklonnost nechovala a dávala mu košem, dodala Vojancová.

Návštěvníci dnes ve skanzenu viděli výrobu kraslic či pletení pomlázek, novinkou bylo, že si ji sami mohli uplést na různé způsoby. Ve skanzenu se pekly perníky tlačené do formy, řemeslníci pletli ošatky nebo vyráběli lidové nástroje.

Skanzen je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Pardubickém kraji. Od roku 1972 přibližuje život drobných řemeslníků a zemědělců v 19. a 20. století. Má zhruba 30 objektů, například mlýn s varnou povidel, olejnu a pilu, sušičku lnu a ovoce, stodolu se šindelovou střechou či výminek.

Autor: ČTK
www.ctk.cz