Reuters: Část zemí EU včetně Česka vyzvala k rychlému uzavírání obchodních dohod

vydáno:

aktualizace:
20.06.2022 18:43

Brusel - Vlády 15 zemí Evropské unie vyzvaly k rychlejšímu uzavírání dohod o volném obchodu, aby se tak zajistil dlouhodobý ekonomický růst a geopolitické postavení EU ve světě. S odvoláním na dopis, který od těchto zemí obdržel evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis, to uvedla agentura Reuters. Dopis podepsala i Česká republika, která se příští měsíc ujímá předsednictví EU.

foto

Vlajky České republiky a Evropské unie vlají na stožárech před sídlem Evropské komise v Bruselu. ČTK Dospiva Jakub

Ministři hospodářství, zahraničí a obchodu 15 zemí uvedli, že válka na Ukrajině a pandemie nemoci covid-19 zdůraznily potřebu odolného dodavatelského řetězce, strategických partnerství a otevřeného obchodu. Vzhledem k tomu, že různé mocnosti se ucházejí o vedoucí postavení a nové aliance, musí EU urychlit vlastní úsilí o obchodní dohody. Upozornili také, že jedno ze sedmi pracovních míst v EU je závislé na obchodu.

Francie, která má nyní předsednictví EU, podle diplomatů zastavila kroky k vyjasnění obchodních dohod, aby nenarušila své prezidentské a parlamentní volby. Francie, pro kterou je citlivé téma zvýšení dovozu hovězího, což by mohlo být výsledkem dohod, však popírá, že by dohody zdržovala.

Od 1. července přebírá předsednictví v Radě EU Česká republika, po ní Švédsko a pak Španělsko. Všechny tyto tři země jsou signatáři dopisu. Dalšími jsou Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Portugalsko a Slovinsko. Švédská ministryně obchodu Anna Hallbergová uvedla, že dokončení dohod bude prioritou švédského předsednictví EU.

Na začátku letošního roku, jen něco více než rok po podpisu, vstoupila v platnost největší obchodní dohoda na světě označovaná RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership), která zahrnuje Čínu, Austrálii a Japonsko. To by podle ministrů mělo být pro EU signálem, aby se probudila, protože jí vše trvá příliš dlouho.

EU v roce 2019 uzavřela dohodu s jihoamerickým hospodářským blokem Mercosur, který tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Její platnost však pozastavila kvůli obavám z odlesňování Amazonie. Nová dohoda s Mexikem z roku 2018 musí být ještě předložena EU ke schválení. EU vede také obchodní jednání s Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií, a nově také s Indií.

Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla vrátit k uhlí

Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí, píše agentura Reuters. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se tak pod hrozbou energetické krize, která by mohla nastat v zimě, pokud nebudou dostatečně naplněné zásobníky, a kvůli rostoucí inflaci zapříčiněné mimo jiné vysokými cenami energií, odvrací od Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Nizozemská vláda dnes aktivovala první fázi krizového energetického plánu. Mimo jiné zruší omezení těžby v nizozemských uhelných elektrárnách. Vláda tak chce kvůli válce na Ukrajině snížit závislost země na ruském plynu.

Nizozemsko podle Reuters z Ruska dováží až 15 procent své spotřeby plynu. Země nakupuje LNG a hledá jiné zdroje, ale stále čelí možnému nedostatku zásob na letošní zimu. "Mám stále větší obavy, zda lze naplnit všechny zásobníky plynu v Evropě," řekl podle deníku Telegraaf na stranické konferenci minulý víkend nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. Dnes podle Reuters uvedl, že plynové zásobníky v Nizozemsku musí být naplněné nad úroveň stanovenou Evropskou unií.

Amsterodam tak činí stejně jako Berlín. Ten oznámil nový plán na zvýšení úrovně skladování plynu už v neděli a uvedl, že by mohl znovu spustit uhelné elektrárny, které měl v úmyslu postupně vyřazovat.

"Je to bolestivé, ale v této situaci je naprosto nezbytné snížit spotřebu plynu," řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck, člen Strany zelených, která prosazovala rychlejší odchod od uhlí, jež produkuje více skleníkových plynů. "Pokud to ale neuděláme, riskujeme, že skladovací prostory nebudou koncem roku na zimní sezónu dostatečně naplněné. A pak jsme politicky vydíratelní," dodal.

Spalovat více uhlí a pomoct tak evropskému kontinentu překlenout možnou energetickou krizi se chystá i Itálie a Rakousko. Vídeňská vláda se v neděli dohodla se společností Verbund, že pokud by země čelila energetické nouzi, přemění firma plynové elektrárny na uhelné.

Cena pro evropský trh klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes odpoledne činila zhruba 124 eur (asi 3063 Kč) za megawatthodinu (MWh). Není sice zdaleka na letošním maximu 335 eur, ale je stále o více než 300 procent výše než před rokem.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom už zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Finska či Nizozemska. Moskva dnes zopakovala svou dřívější kritiku, že Evropa si za problém s plynem může sama, když zavedla protiruské sankce. Ty jsou reakcí Evropy na ruskou invazi na Ukrajinu.

Autor:
www.ctk.cz

Reklama
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK.

Zjistit víc

Další články k tématu
Komentáře ke článku Pravidla a návod

Komentáře využívají systém Disqus

Reklama
Úmrtí Hybnera
Úmrtí Hybnera

Ve věku 74 let zemřel mim, herec a pedagog Boris Hybner

Nový web
Nový web

Připravili jsme pro vás nový web. Vyzkoušejte ho a napište nám, jak se vám líbí.

Velikost textu: a a A