Průzkum: Asi 7 pct restaurací v ČR zvažuje ukončit provoz

vydáno:
24.04.2023, 11:44

aktualizace:
24.04.2023 11:57

Praha - Přibližně sedm procent restaurací v ČR je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímají jako hrozbu, ale zatím situaci zvládají. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u 40 procent restaurací. Hotelům chybí zhruba pětina turistů, řekl dnes prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Uzavření restaurace - ilustrační foto. ČTK Pavlíček Luboš

Ceny energií se loni zvýšily v průměru o 39 procent zhruba 84 procentům restauracím, ceny nápojů o 14 procent zhruba 81 procentům podniků, uvedla Šimková. S o 22 procent vyššími náklady na suroviny se podle ní v uplynulém roce potýkalo 74 procent provozoven. Nájemné pak vzrostlo 28 procentům restauracím přibližně o 16 procent a v případě mzdových nákladů se navýšení o 14 procent týkalo zhruba dvou pětin provozoven, doplnila Šimková.

Všechny rostoucí náklady do koncových cen podle Šimkové promítla asi polovina restaurací, část 44 procent podniků s tím, že museli snížit své marže, řekla. Udržet stávající ceny a nezdražovat se rozhodlo pět procent podniků, dodala. Vyšší ceny se podle Šimkové loni odrazily v nárůstu tržeb restaurací, v průměru to proti předcovidovému roku 2019 bylo o 23 procent, uvedla.

Návštěvnost z roku 2019 loni podle Šimkové překonaly restaurace v Praze, středních Čechách, východních Čechách a na jižní Moravě. Šlo zejména o hospody, kavárny, bistra a provozovny s rychlým občerstvením. Průměrně se v ČR návštěvnost proti roku 2019 zvýšila o 16 procent, uvedla.

Polední menu v uplynulém roce stálo asi 153 korun, ve srovnání s rokem 2019 to byl nárůst o 22 procent, uvedla dále Šimková. Půl litr piva pak podle ní vyšel zhruba na 53 korun, což bylo o 33 procent více než v 2019, řekla.

Průměrná obsazenost hotelů v ČR podle Stárka loni byla asi 58 procent, ve srovnání s dobou před koronavirovou pandemií se snížila zhruba o 21 procent. Ceny za pokoj se přitom držely na téměř stejné úrovni jako v roce 2019, pokoj v Česku v uplynulém roce stál asi 98,35 eura za noc (přibližně 2306 Kč), řekl Stárek. Při vyšších nákladech zhruba o 60 procent to podle Stárka pro hoteliéry znamená velkou finanční zátěž a například omezení investic. Praha v roce 2022 dosáhla obsazenosti 58 procent, v roce 2019 činila přibližně 78 procent, doplnil Stárek.

V Česku podle něj loni ve srovnání s rokem 2019 chybělo 30 procent turistů ze zahraničí, domácích cestovatelů naopak bylo o desetinu více. "Celkově tedy stále chybí 20 procent hostů oproti roku 2019," řekl.

Pokud se cestovní ruch přesune ze snížené sazby DPH deseti procent do 21procentní, základní, o čemž uvažuje vláda, budou muset hotely a restaurace dále zdražit, uvedl Stárek. Za současné situace, kdy se lidé snaží šetřit, by to podle něj znamenal úbytek turistů. Cestovní ruch zároveň tvoří dvě procenta HDP a z jedné utracené turistovy stokoruny jde do státní kasy 41 korun, řekl. Hotely nebo restaurace také nabízí pracovní příležitosti tam, kde chybí, dodal.

Prazdroj: Vesnické hospody jsou ohroženější, za čtyři roky jich skončilo 15 pct

Hospody na vesnicích a v menších městech do 5000 obyvatel jsou nejohroženějším segmentem gastronomie v ČR. Za čtyři roky jich podle dat Plzeňského Prazdroje skončilo 15 procent, přes 1300 provozoven, z toho loni 250. Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen všech vstupů, který nemohou plně přenášet na hosty, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

"Mnoho provozovatelů se tak potýká s tíživou ekonomickou situací a snaží se ze všech sil zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově," uvedl Kovář. Podle dat Prazdroje se za poslední čtyři roky počet vesnických hospod snížil o 15 procent, což je o polovinu víc, než kolik ubylo provozoven ve větších městech nad 100.000 obyvatel.

Největší český pivovar vyšel z dat svých obchodníků, podle nichž je právě v sídlech s méně než 5000 obyvateli nejhorší situace a úbytek hospod nejmarkantnější.

Na celou gastronomii dopadá podle obchodního šéfa Prazdroje Tmáš Mráze razantní růst cen vstupů. "A zvláště hospodští na vesnicích musí citlivě zvažovat koncové ceny, protože spotřebitelé jsou na jakékoliv zvýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v garážích a na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko," řekl.

Přes 17 procent restauratérů podle průzkumu pivovaru mezi 856 hospodami zvažuje, zda bude v podnikání pokračovat, nejpesimističtější jsou právě na vesnicích. "Ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích znamená uzavření hospody většinou její definitivní konec," uvedl agrární analytik Petr Havel.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Reklama