Moskva a Minsk udělaly další krok k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku

"Rusko nepředá Bělorusku jaderné zbraně: kontrola nad nimi a rozhodnutí o jejich nasazení zůstanou ruské straně," řekl Šojgu podle agentury TASS během podepisování dokumentů, které určují postup při rozmístění ruských nestrategických zbraní ve speciálním skladu ve spojenecké zemi.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už 15 měsíců vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale poskytl Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.

Moskva a Minsk čelí "kolektivnímu Západu, který v podstatě vede proti našim zemím nevyhlášenou válku", prohlásil Šojgu podle agentury Interfax. Obvinil také Severoatlantickou alianci z "maximálně agresivního zaměření". NATO podle ministra zvyšuje bojovou pohotovost svého uskupení ve východní Evropě, které posiluje dalšími vojenskými kontingenty a budováním vojenské infrastruktury a také aktivizuje výzvědnou činnost poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem.

Běloruský ministr Chrenin označil rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku za "odpověď na agresivní politiku" Západu. Tento krok má podle ministra také přimět vedení západních zemí "zamyslet se nad nepřípustností další eskalace situace v regionu".

Ruský prezident Vladimir Putin v březnu oznámil, že Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní. Stavba skladu pro jaderné zbraně má být v Bělorusku dokončena k 1. červenci. Putin také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo střely Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.

Pozorovatelé předpokládají, že Putinovy zastřené hrozby souvisí s tím, že Ukrajina se už déle než rok brání ruské ozbrojené agresi a západní státy ji podporují též dodávkami vojenské techniky a munice. Více či méně otevřené jaderné hrozby přitom z Moskvy zaznívají opakovaně.

Taktické jaderné zbraně s menší výbušnou silou jsou určené pro využití na bojišti a nejsou tak ničivé jako strategické jaderné zbraně. Analytik Nikolaj Sokol z vídeňského Centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) už dříve agentuře AP řekl, že rozhodnutí o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je pro Rusko významná změna postoje. "Rusko bylo vždy velice hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. To teď mění a je to velká změna," řekl.

Kyjev už v březnu varoval, že rozmístění ruských jaderných zbraní povede k destabilizaci Běloruska, a žádal, aby se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN, jejíž další stálí členové - Británie, Čína, Francie a USA - by měli zabránit ruskému "jadernému vydírání". Rusko je také stálým členem RB OSN s právem veta.

Americký Institut pro studium války (ISW) označil Putinovo březnové prohlášení za informační operaci s cílem vyvolat obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj krok je "irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké".

Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku už od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomněli také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní už v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.

Autor: ČTK
www.ctk.cz