ČSÚ: Rozdíly mezi kraji přetrvávají, liší se HDP, mzdy, penze či doba dožití

"V roce 2021 přetrvávaly mezi kraji rozdíly, které navazovaly na vývoj v předchozích letech... Ve většině regionů se zvýšil objem hrubého domácího produktu, ve všech rostly průměrné měsíční mzdy," uvedl ČSÚ.

Podle výsledků se situace výrazně liší v Praze. Za ní následují s větším s odstupem podle porovnávaných ukazatelů Středočeský, Jihomoravský či Královéhradecký kraj. Opačný konec žebříčku připadá dlouhodobě území Sudet.

Hrubý domácí produkt (HDP) se podle statistiků v roce 2021 meziročně nezvedl jen v Karlovarském kraji a na Vysočině. Nejvíc se naopak zvýšil v Moravskoslezském kraji, a to o 6,4 procenta. Následoval Královéhradecký kraj s přírůstkem 5,5 procenta. HDP na obyvatele činil v roce 2021 v Česku v průměru přes 571.000 korun. V hlavním městě je částka víc než 2,2krát vyšší. Naopak v Karlovarském kraji je suma na 60 procentech celostátního průměru a v Ústeckém na 70 procentech. Průměrný je Jihomoravský kraj. Kolem 90 procent se pohybují Plzeňský a Královéhradecký kraj.

Průměrná mzda mezi hlavním městem a nejslabším Karlovarským krajem se předloni lišila o víc než 13.000 korun. Zatímco průměrný hrubý výdělek v Praze dosahoval 46.452 korun, v Karlovarském kraji to bylo 33.180 korun. Méně než 35.000 korun v průměru vydělávali pak i lidé v Jihočeském, Libereckém, Pardubickém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Ve Středočeském kraji předloni průměrná hrubá mzda činila 38.176 korun.

Výdělky se odrážejí i v důchodu. Průměrná starobní penze v metropoli v roce 2021 dosahovala 16.467 korun. V Karlovarském kraji starobní důchod v průměru činil 14.918 korun. Pod hranicí 15.300 korun průměrná částka byla v devíti krajích.

Obyvatel přibylo osmi krajům. Nejvíc to bylo ve Středočeském kraji a Praze. Nejvíc se naopak vylidňovaly kraje Moravskoslezský a Karlovarský. Rozdíly jsou i v délce života. Muži v Praze měli při narození naději žít o víc než čtyři roky déle než muži v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji. Pražané měli před sebou 77 let, muži ze tří strukturálně znevýhodněných regionů necelých 73 let. Pražanky měly naději dožití přes 82 let, ženy z Karlovarského a Ústeckého kraje necelých 79 let a v Moravskoslezském kraji 80 let. Průměrná doba dožití žen v celé republice byla téměř 81 let a mužů skoro 75 let.

Na jednoho lékaře připadalo ve Středočeském kraji 301 obyvatel a v Ústeckém 267. V Olomouckém kraji to bylo 190 lidí na lékaře a na Vysočině 242. Nejnižší počty jsou v Praze a Jihomoravském kraji, kde jsou velké fakultní nemocnice.

Internet v Praze používalo zhruba 87 procent domácností. V Ústeckém kraji to bylo 78 procent a v Olomouckém 79 procent. Internetové bankovnictví měly v metropoli skoro tři čtvrtiny osob nad 16 let. V Jihočeském kraji to byly zhruba tři pětiny.

Podle sociologů a komentátorů rozdělení společnosti podle ekonomické sily a situace krajů potvrzují většinou i výsledky prvního kola prezidentské volby i předchozích voleb. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden ČTK řekl, že se vlády dlouhodobě snaží podmínky srovnávat a zlepšovat. Upravuje se legislativa, koná se milostivé léto pro dlužníky, chystá se posílení dluhového poradenství, připravují se změny ve vzdělávání či nové rekvalifikace. Do znevýhodněných regionů plynou dotace z EU. Podle Jurečky bude řešení vyžadovat "systematickou práci minimálně po dobu jedné generace".

Autor: ČTK
www.ctk.cz