Arktida se oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světla, uvádí studie

vydáno:

aktualizace:
11.08.2022 19:30

Helsinky/Oslo - Arktida se za posledních 40 let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.

foto

Ilustrační foto - Led v Arktidě. ČTK/AP/NOAA

V roce 2019 Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Děje se tak v rámci jevu nazvaného polární, respektive Arktické zesílení - tání sněhové pokrývky a ledu, které odráží sluneční záření, dál urychluje oteplování.

Vědci z Norska a Finska v nové studii analyzovali čtyři soubory dat o teplotách, které shromáždily satelity nad celou Arktidou od roku 1979. Výzkum ukázal, že Arktida se jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety.

Celá Země se v důsledku lidské činnosti od předindustriální éry podle odborníků oteplila o téměř 1,2 stupně Celsia.

"Vědecká literatura uvádí, že se Arktida otepluje asi dvakrát rychleji než zbytek planety, takže mě překvapilo, že náš závěr byl mnohem vyšší," uvedl jeden ze spoluautorů studie a člen finského meteorologického ústavu Antti Lipponen.

Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu - u norských Špicberků a ruské Nové země - se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba sedmkrát rychleji než ve zbytku světa.

Nejpokročilejší klimatické modely předpověděly, že se Arktida otepluje přibližně o třetinu méně, než ukazují nově shromážděná data, zjistil vědecký tým. Jiné výsledky lze podle nich vysvětlit zastaralostí předchozích modelů.

"Dalším krokem by mohlo být prozkoumání těchto modelů a zjištění, proč neodpovídají tomu, co vidíme při pozorování, a jaký to má dopad na budoucí klimatické prognózy," řekl Lipponen.

Oteplování Arktidy má vážné dopady nejen na tamní obyvatele a volně žijící zvířata, která se při lovu spoléhají na stálou ledovou pokrývku, ale i na celý svět. "Změna klimatu je způsobena člověkem a s oteplováním Arktidy budou její ledovce tát, což bude mít globální dopad na hladinu moří," řekl Lipponen.

Podle IPCC se hladina moří od roku 1900 zvýšila o 20 centimetrů. Od roku 1990 se však tempo růstu téměř ztrojnásobilo a podle různých studií by mohla hladina oceánů do konce století stoupnout o dalších 40 až 85 centimetrů. To ohrožuje nízko položené oblasti po celém světě - podle dřívějších studií je ohrožen mimo jiné Amsterodam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo město.

Autor:
www.ctk.cz

Reklama
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK.

Zjistit víc

Další články k tématu
Komentáře ke článku Pravidla a návod

Komentáře využívají systém Disqus

Reklama
Úmrtí Hybnera
Úmrtí Hybnera

Ve věku 74 let zemřel mim, herec a pedagog Boris Hybner

Nový web
Nový web

Připravili jsme pro vás nový web. Vyzkoušejte ho a napište nám, jak se vám líbí.

Velikost textu: a a A