vydáno:
27.01.2023, 10:26
aktualizace:
27.01.2023 10:41
Praha - Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 13 procentech by zvýšilo výběr daně o 1,6 miliardy korun a zvýšilo by inflaci o 0,06 procentního bodu. Pokud by se sazby sjednotily na 14 procentech, inkaso daně by vzrostlo o 13,4 miliardy korun a inflační dopad by byl 0,37 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V Česku jsou v současnosti snížené sazby DPH 15 a deset procent, ministerstvo financí ale plánuje jejich sjednocení. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním cílem zjednodušení daňového systému.
Mladá žena drží v dlaních hromádku mincí, peníze, česká měna, koruna - ilustrační foto. ČTK Horázný Josef, Štěrba Martin, Fotobanka ČTK
Při sjednocení DPH na 13 procentech by podle analýzy vzrostl výběr daně z položek spadajících do druhé snížené sazby o 15 miliard korun. U položek spadajících do první snížené sazby by daňové inkaso pokleslo o 13,4 miliardy korun. Inflační dopad by byl zanedbatelný - vzhledem k rozložení jednotlivých položek ve spotřebním koši by se vliv zvýšení a snížení daně kompenzovaly.
Pokud by se daně sjednotily na 14 procentech, znamenalo by to růst inkasa ze zboží a služeb nyní spadajících do druhé snížené sazby o 20,1 miliardy korun. Výběr daní z položek v první snížené sazbě by se snížil o 6,7 miliardy Kč. Zdražení položek z nižší sazby by se projevilo nárůstem inflace o 0,55 procentního bodu, zlevnění položek z vyšší sazby by naopak inflaci snižovalo o 0,17 procentního bodu, vyplývá z analýzy.
Pokud by měl být dopad sjednocení sazeb zcela neutrální z pohledu inkasa DPH, musela by snížená sazba činit 12,86 procenta, uvádí analýza. Pokud by měla být změna neutrální z hlediska inflace, sazba by se měla sjednotit na 12,81 procenta.
Analytici Deloitte rovněž propočítali, na jaké výši by se teoreticky mohly sjednotit základní a obě snížené sazby DPH, aby byl dopad na inkaso daně neutrální. Jediná sazba DPH by v takovém případě činila 17,83 procenta. Jedna sazba DPH na všechno zboží a služby je ale v Evropské unii výjimkou, stanovenu ji má pouze Dánsko, kde činí 25 procent.
V Česku v současnosti platí základní sazba DPH 21 procent a snížené sazby 15 a deset procent. Druhou sníženou sazbu zavedla země v roce 2015. Stanjura chce snížené sazby sjednotit, což by podle něj mělo zjednodušit daňový systém a omezit lobbistické snahy přesouvat jednotlivé položky mezi sníženými sazbami. Ministr financí opakovaně uvedl, že sjednocení sazeb by mělo být neutrální v dopadu na rozpočet a nemělo by sloužit ke snižování strukturálního schodku.
DPH patří v ČR mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. V letošním roce získá 64,38 procenta vybrané DPH státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje. V loňském roce činilo celkové inkaso DPH 536,19 miliardy korun, představuje to 45 procent celkových daňových příjmů státu bez započtení zdravotního a sociálního pojištění.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz
 |
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK. |
