Analytik: NATO usiluje hlavně o to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval

vydáno:

aktualizace:
25.03.2022 12:58

Praha - Čtvrteční summit Severoatlantické aliance definoval vůči Rusku červenou linii, kterou je použití taktické jaderné zbraně. NATO jinak usiluje zejména o to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval, sdělil ČTK k závěrům summitu NATO analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Největší nedostatek spatřuje Boháček v otázce posílení východního křídla bloku, kdy reakce neodpovídá svou silou realitě a je slabší než v roce 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu. S ohledem na následný summit EU, který pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně ČTK sdělil, že "v současné době jde bohužel asi o maximum možného."

foto

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. ČTK/AP Olivier Matthys

Lídři zemí NATO ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. "Padlo i varování ze strany USA o použití byť malé taktické jaderné zbraně. Jde o významný posun, kdy USA říkají, že použití jaderné zbraně by vedlo k akci NATO na Ukrajině," uvedl Boháček.

Země NATO se dohodly také na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. V tomto postupu vidí Boháček hlavní nedostatek. "Nejedná se o čtyři bojové skupiny, jak deklaruje NATO, ale reálně dvě, na Slovensku a Rumunsku. V Bulharsku a Maďarsku se jedná o skupiny místních armád jen doplněné o několik spojeneckých vojáků," konstatoval.

Reakce NATO v roce 2014 byla mnohem tvrdší, i když ruská invaze tehdy naopak byla méně závažná, dodal Boháček. "Pár stovek vojáků navíc je prostě reakce, která neodpovídá realitě největšího otevřeného konfliktu v Evropě od druhé světové války, kdy Rusko hrozí jadernými zbraněmi, páchá válečné zločiny a otevřeně mluví o invazi na Pobaltí," vysvětlil.

Státy NATO Ukrajině chtějí poskytnout také další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. "Toto jsou dobré kroky, o kterých logicky neznáme detaily. Ale dodávky těžkých zbrojních systémů jsou to nejdůležitější, co můžeme pro Ukrajinu udělat," uvedl.

Boháček hodnotí pozitivně i roční prodloužení mandátu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga do září 2023. "Stoltenberg je v pozici de facto od první ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Zvládl tak první ruskou krizi, zapojení NATO do boje proti Islámskému státu či ukočírovat (bývalého amerického prezidenta) Donalda Trumpa, tedy všechny největší krize NATO za posledních pár let. Je dobře, že pokračuje," uvedl.

Směrem k Rusku podle Boháčka vyslal summit klíčový signál, že země NATO postupují jednotně. "Nicméně je vidět, že Polsko veřejně kritizuje USA, Francii či Německo, že nedělají víc. A Estonsko žádá o větší ochranu ze strany NATO," řekl. Vyplývá to podle něj z rozdílného pohledu východní Evropy, pro kterou nynější situace znamená přímou hrozbu s jasnými dopady.

Zájmem zbytku NATO je pak hlavně konflikt neeskalovat a vyhnout se větším dopadům na své země. "Rizikem je, že NATO bude vnímat jako svůj hlavní cíl jen to, aby válka skončila a došlo k nějaké dohodě. Tím ale hrozba nezmizí," doplnil Boháček.

Na navazujícím summitu Evropské rady dnes nad ránem prezidenti a premiéři zemí EU pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Podle Kanioka jde v současnosti asi o maximum možného. "Po prvotním šoku část států a státníků, zejména těch západoevropských, trochu otupěla a zdá se, že pro dohodu o razantním zpřísnění by musel přijít nějaký podobně šokový impuls, jako byl začátek a první dny ruské agrese," uvedl. EU tím podle něj ukazuje svou vnitřní slabost a zranitelnost, která se jí může velmi vymstít.

Autor:
www.ctk.cz

Profil ke zprávě: Summit NATO rozhodl o posílení východního křídla Summit NATO rozhodl o posílení východního křídla

Reklama
V novinách publikujeme 20 % zpráv ČTK.

Zjistit víc

Další články k tématu
Komentáře ke článku Pravidla a návod

Komentáře využívají systém Disqus

Reklama
Úmrtí Hybnera
Úmrtí Hybnera

Ve věku 74 let zemřel mim, herec a pedagog Boris Hybner

Nový web
Nový web

Připravili jsme pro vás nový web. Vyzkoušejte ho a napište nám, jak se vám líbí.

Velikost textu: a a A